No nevim no – aneb diskurzní markery v češtině

Tzv. diskurzní markery (DM) jsou jedním z typických rysů spontánního mluveného jazyka. Najdeme je v každém jazyce. V angličtině jsou jimi třeba: well, so, oh; v ruštině: да, ну, так; v němčině: ja, achso, jetzt a v češtině: no, jako, tak, prostě, hele. Tato krátká slůvka mají v jazyce mnoho funkcí. Mluvčí jimi zahajují a ukončují své promluvy, jejich prostřednictvím si udržují slovo, nebo slovo předávají druhému. DM mohou signalizovat opravy, mluvčí jimi vyjadřují postoje k řečenému (viz třeba přitakávací „hm“, jímž dáváme najevo, že druhému nasloucháme) apod.

Zajímavými DM jsou také hezitace, tedy zvuky v češtině realizované jako středová samohláska [ə], u nichž rovněž můžeme určit mnoho různých funkcí. Některé DM se užívají pouze v určité části České republiky, např. DM „jak kdyby“ (ten výzkum jak kdyby teprve začíná) se typicky užívá na Moravě a ve Slezsku, DM „viď“ zase v Čechách („byli jste viď zvyklí že...“). 

V přednášce si některé DM a jejich funkce představíme na ukázkách z nahrávek spontánních rozhovorů.

Mgr. Lucie Jílková, Ph.D. (*1972) pracuje v oddělení stylistiky a sociolingvistiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Studovala na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory obecná lingvistika, fonetika a maďarská filologie. Doktorské studium absolvovala tamtéž. Věnuje se stylistice, fonetice a elektronické komunikaci. V nedávné době autorsky přispěla do monografií Stylistika mluvené a psané češtiny a Syntax mluvené češtiny.  

• Prosím, pro sledování se registrujte zde
  
• Na e-mail uvedený v registraci Vám v den vysílání přijde odkaz, kde si přednášku spustíte